Dovča

Ahoj, léto už je tady. 


Ano je sice teprve duben, ale podle mě už léto je. Jaro jsme letos prostě vynechali. Je prvního května, kaštany kvetou, pampelišky už jsou pryč, pusu pod rozkvetlou třešní taky nedostanu a dokonce i šeřík už pomalu odkvétá. Co bude kvést v květnu tak trochu nechápu.

A nás to už trochu začalo teď táhnout k moři, takže dovča na letošek je vybraná a můžeme se na ni už jen těšit. Začala jsem si procházet, fotky z mé první dovolené u moře a našla i plno videí, hlavně z cesty.



Docela jsem se do toho ponořila, a tak mě napadlo o ní napsat.

Loni jsme na dovolenou do Chorvatska jeli k Zadaru, do maličké dědinky Svati Petar na Moru, takže za mě, pokud hledáte klidnou dovolenou, super místo. Nikde nebylo plno lidí, žádné fronty, bydleli jsem přes cestu, u pláže a měli jsme tu dva stánky s výbornou kávou, boží zmrzlinou a na večer s moc dobrými koktejly, přímo na pláži. Navíc Zadar od tudy byl vzdálený 20 km a na druhou stanu byl Biograd na Moru, vzdálený jen 10 km. V místě byla i restaurace, obchůdek a vedle v dědince mají Lidl.




Nemohla jsem uvěřit tomu, že pojedu k moři, jeli jsme oba poprvé. Sami autem, dost rozbitým autem, ale naštěstí jsme všechno přežili a dojeli v pořádku i domů. Vydali jsme se přes Maďarsko a pak rovnou do Chorvatska. Na cestu jsme se dali k večeru, naházeli jsme do auta všechno možné i nemožné a vyjeli. Hodně pozdě večer nás v Maďarsku zastihla bouřka, ale vážně pořádná a kouzelná zároveň, Na jedné straně už jsme jeli do tmy a za námi zapadalo Slunce. Do toho všude blikaly větrné elektrárny a po obloze lítal jeden blesk za druhým. Nádherně šlo vidět kde, prší a kde ne, k tomu všemu do toho prosvítaly poslední paprsky Slunce na červánkové obloze. Naštěstí jsme tím stihli projet a pak už před námi byla jen dálnice v Chorvatsku. Asi v 5 hodin ráno jsme si šli schrupnout na benzínce a za necelé dvě hodinky mě vzbudili hlasití poláci. Byla mi taková zima, že bych už znovu neusnula, načež se probudil i můj drahý a jeli jsme dál. Následovalo plno tunelů a mostů, až jsme se najednou ocitli, podle mě na nějaké náhorní plošině. Bylo to úžasné, takovou krajinu jsem ještě neviděla, bohužel nikde se nadalo sjet, aby si člověk zajel do nějaké dědinky, pokochat se i tímto druhem přírodní krásy. Všude bylo do dálky vidět na vzdálené hory, před nimi rozkvetlé louky a sem tam stromeček. No čekala jsem jen, kdy zpoza těch stromů vyjde nějaký méďa. Následovaly další tunely a mosty, až se krajina začala proměňovat do takové kamenné scenérie a najednou jsme vyjeli z tunelu a objevily se tu šílené zatáčky a klesání. Najednou se objevilo moře. Nedokáži ty pocity popsat, co se ve mě střídaly, na jednu stranu to vypadalo, že se snad zabijeme, jaká to byla šílená cesta ,na stranu druhou to byl překrásný výhled a krajina se proměnila znovu do kamenné pouště s pár stromečky a nízkým porostem, ne vyšším než já. Na konečném místě jsme byli do půl hodinky a to už přibylo i víc vegetace a nějaké stromy.




Kdybych tu měla popisovat celou dovolenou, bylo by to na dlouho, vypíchnu jen nějaké momenty, na které prostě nezapomenu.

První jídlo byl talíř s mořskýma obludama, vyzkoušela jsem poprvé všechny možné rybičky, chobotnici, krevety a tak podobně.
První namočení nohou v moři a následné koupání, šnorchlování, na to prostě nezapomenu. Od mala ráda plavu, a když jsme šli na bazén, vždy mě z vody nemohli dostat, ani když si šli bráchové na zmrzlinu. Co teprve u moře. Miluju přírodní koupání, ale bojím se, pokud nevidím na dno. Moře je něco absolutně pro mě. Nádherně čistá voda, kde jde vidět na dno i několik metrů. Nikdy jsem nemohla pochopit lidi, co se vylepí na pláž, opalují se tam a jsou ve vodě celý den. Já mám raději hory, tůry a výlety. Nějak jsme skloubili obojí a nakonec jsme si užila i to vylepení na pláži.
Přístavy, miluji je, jsou nádherné, ta voda, krásné lodě, prostě nádhera a jak to moře šumí.



Zadar, nádherné městečko a jeho varhany mě okouzlily. Moře, které samo hraje na varhany, prostě kouzelná hudba, seděla bych tam celé hodiny a poslouchala.
Moje první plavba na katamaránu po moři, když se s námi v jednom místě začala naklánět, měla jsme nahnáno. Bojím se té nekonečné plochy kolem sebe, ale když to chvilku přetrvalo, tak se mi to nakonec i líbilo. Byl to úžasný zážitek.



Výlet lodí na malý Iž. Nádherné maličké městečko, kde se zastavil čas. Pobíhající děti v pidi přístavu, které plavaly v moři a snažily se nás ukecat, ať si od nich koupíme mušle, co vylovily. Jinak úplný klid, chtěli jsme se najíst v jediné restauraci, ale měla zavřeno. Než jsme k ní došli, minuli jsme plno předzahrádek, kde poletovalo plno motýlů a bylo tam po živočišné i rostlinné stránce prostě živo. Tak jsme zašli do samoobsluhy a nakoupili si místní potraviny na svačinu. Nelituji dodnes za tenhle zážitek. Na ostrůvku jezdili auta bez poznávací značky a celkově tam bylo všechno takové uvolněné jak u nás na dědině, když jsem byla malá a moc se nějaké předpisy neřešily. Dlouho nám trvalo, než jsme zjistili, kde se kupují lístky a v kolik nám to jede zpět. Takže jsme se na ostrůvku nestihli vykoupat, ale usadili jsme se v kavárničce, s výhledem na moře, krásným domečkem a seděl tam i kormorán, kterého jsem celou dobu pozorovala, jak se naparoval a předváděl. Nad námi a kolem nás rostly borovice a úplně stačilo jen sedět a kochat se. Pak jsme z dálky uslyšeli, jak se blíží katamarán a jeli jsme domů. Málem bych zapomněla Majkimu se tam podařilo podpálit koš a než jsem vyšla z obchodu, celou vodu, co jsme měli s sebou na pití, vylil do něj. Já vyšla v okamžiku, kdy do láhve napouštěl vodu z moře, a nechápala jsem, myslela jsem, že se zbláznil. :D



Biograd na Moru je taky krásné městečko s nádherným přístavem a super pláží, kde je i tobogán, kabinky na převlečení a veškeré zázemí pro lidi z pláže, kde je plno stánků, kde můžeš zanechat své prašule za jakékoliv blbinky.


Když to shrnu:
- všude výborné a velké zmrzliny, které jsme nemohli ani dva sníst
- výborné jídlo i dokonce na pivo jsme si tu zašli, a které nám chutnalo
- káva Franck - už se na ni těším
- každý den západy slunce nad mořem a procházky u něj
- každodenní blbnutí ve vodě
- plno času na opalování a čtení knížek
- večerní grilování a hraní bengbintonu
- kila snědeného vodního melounu, jako snídaně, oběd i večeře
- zřícenina vodního hradu v jedné dědince, kde jsme si zašli na jídlo
- večery u koktejlů a moře
- projížďky autem po okolí
- ten vzduch!!! Už se na něj těším.




A kam vlastně jedeme letos? 

Na Hvar. Jako loni absolutně random vybraná lokalita. Jen tak jsme se chtěli podívat na dovolené, kam asi pojedeme, že si vybereme třeba za měsíc. A vybrali jsme ještě ten den. Prostě booking je nejlepší. A když jsem se dívala teď pár dní před odjezdem, tak už tam nic tak levného a hlavně na výběr není. Takže jsme udělali dobře, že jsme si ubytování zarezervovali už v dubnu. Hvar má největší počet slunečních dnů z celého Chorvatska. Má Unesco památku Starogradsko polje, tedy pole, které jsou tu od počátků řecké civilizace, dodnes osázené révou, levandulí, olivami a možná i citrusy. Jsou tu i pevnosti, hrad, původní kamenné domečky, nějaké ty kostelíky. Pár ostrůvků v okolí a všude rozmanité pláže. Takže se moc těšíme na to co z těch krás objevíme. Taky se snad dostaneme do Splitu, který je taky nádherný. Konečně snad vyzkoušíme vodní skútry nebo podnikneme výlet na nějaké ostrůvky. Málem bych zapomněla bydlíme pár metrů od obrovského útesu, už se na tu scenerii těším.


Jak vybíráme ubytování?

Po loňské dovolené jsme uznali, že pokoj jsme využívali jen na přespání a chlazení se přes oběd. Takže bylo jasné, jaké máme priority. Klima, wifi, své sociální zařízení, balkon nejlíp s výhledem na moře, kde snídáme a trávíme večer před spaním. Super je venkovní posezení, ubytování hned u vody, nejlíp se stánkem s občerstvením. Možná gril a místo na parkování. Jinak může být pokojík jakkoliv maličký a skromný. A voalá. Výsledkem je velký výběr z hodně levných ubytování tohoto typu. Pokud se tedy podíváš s předstihem a asi jedeš tak nějak jako my už v červnu, protože se moře už nemůžeme dočkat určitě si budeš mít z čeho vybírat.


Takže už jen opět vše možné i nemožné naházet do auta a jede se, už zítra.


Komentáře

Oblíbené příspěvky