Ahoj můj milý čtenáři...

...nebudeš to se mnou mít vůbec jednoduché. Protože, už několik let chci psát, chci psát zrovna kvůli tobě a pro tebe. Jenže se mnou to není jednoduché, myslím že jsem skrytá perfekcionistka, kterou ale nepouštím na povrch. Radši se na tu věc vybodnu, než abych ji udělala jen na půl, musí to být prostě tak  jak to chci já. A proto všechno odkládám a pak dlouhodobě prokrastinuji.

Další věc taky právě nastala, neumím psát efektivně a stroze, už na základní škole jsem toho popsala 2x víc než ostatní, přitom se půlka dala vyškrtat a bylo by to lepší, čitelnější, výstižnější. Takže už teď píšu úplně o něčem jiném, než jsem chtěla, když jsem začala psát.

Vrátím se zpět k tématu, chci psát už hodně dlouho, za ta léta se témata nashromáždila a je jich vážně hodně. Takže by se to ze mne teď mělo úplně sypat, ale tu nastává potíž. Najednou mám v hlavě  blok, najednou nevím o čem psát. Tak se aspoň představím.

 Ahoj, jsem Klára. 

Abych se znovu šíleně nerozepsala, tak to radši zkrátím a kdyby jsi toho o mě chtěl vědět víc, tak třeba někdy příště.

Probouzím se a pokoj je plný slunečního svitu. Ke mě se vrhá můj ušoplesk psí a z kuchyně se line vůně mích oblíbených opečených toustů, obalených v moučkovém cukru s jahodovým džemem.

Ano žije se mnou můj psí ušoplesk, který mě každý den zaručeně dostane na nohy. A taky moc ráda mlsám.

Procházím se parkem, pod nohama mi šustí listí, na krku se mi houpe foťák. Užívám si společnosti, posledního Sluníčka, vůni listí, švitořících ptáčků, skákavých veverek a dovádění v té kráse. Cestou domů se stavíme na kafe a koblihu.

Miluji babí léto, procházky a focení.

Jsem doma, obědvám vepřo-knedlo zelo a zapíjím to pivem. Čtu si, lenoším u knihy, maluji, kreslím něco plánuji? Nový návrh kresby, co nového se naučit, nebo zkusit, jak ušetřit přírodu, kam vycestovat, co nakoupit?  K tomu hraje hudba.

 Mám pořád plnou hlavu plánů, rozpracovaných plno věcí najednou, to se týče i knih a proto mám problém něco dokončit.

 Jsem venku s přáteli a rodinou, u ohně pod širou oblohou, nemusím na nic myslet, můžu si jen užívat. To je zase ráno? Ani nevím jak jsem usnula.

Miluju, když se můžu uvolnit, bavit se a vědět, že všechno je a bude super.

Tak ahoj příště.