Jak na domácí zubní pastu?

Skořicovo-hřebíčková zubní pasta

 

Předem upozorňuji že nejsem doktor, zubař ani nikdo podobný, jen ti chci poskytnout recept na mou zubní pastu a jak jsem se k ní dostala. Pokud tede sháníš nějakou inspiraci.


Proč jsem se rozhodla si vyrobit domácí zubní pastu?

1. Kvůli tomu, že běžná pasta škodí mně i přírodě.
2. Doma vyrobená pasta neobsahuje žádnou tubu navíc, která se musí recyklovat, spíš skládkovat.
3. Vím, co do ní dám, a nemusím se učit alchymisticky, abych pochopila, co je v té z obchodu.
4. Je to zábava a zajímá mě, kam až v její výrobě zajdu.


Co obsahuje běžná zubní pasta z drogerie?

Snad každá zubní pasta je škodlivá až toxická, jak pro dospělého, tak i pro děti. Na zubní pastě je to dokonce napsáno, že není vhodné, aby si s ní děti čistily zuby a když už, tak pod dohledem dospělé osoby. Proto se dětem kupuje dětská zubní pasta. Klidně si nastuduj, co by se stalo, kdybys celou pastu snědla, nebo dítě, i takové články na internetu jsou.


Nejčastější škodliviny

Jak jsem psala už v článku u šamponu, i tady je již zmíněný SLS (laurylsulfát sodný), který je přidán pro pěnivost, vyvinutý jako čistidlo na podlahy v továrnách. Triclosan je pesticid, který blokuje metabolismus hormonu štítné žlázy. Dalším všem známý fluorid, jehož složka má napomáhat k bělosti zubů, je běžným aditivem a po požití je škodlivý, taktéž negativně ovlivňuje štítnou žlázu. Glycerin, který zabraňuje opětovné mineralizaci zubů, není toxický, ale ničí přirozené pokrytí sliznice, je silně abrazivní, proto poškozuje sklovinu a zuby jsou poté citlivější. Oxid titaničitý se přidává jen kvůli tomu, aby pasta byla bílá, polemizuje se o jeho špatném vlivu a ukládání do tkání a celkovému zatěžování organismu. Umělá barviva, která jsou spojována s ADHD u dětí a jejich hyperaktivitou. Hliník, parabeny, ochucovadla apod.


Nejsem žádný odborník ani chemik, ale tohle se dočteš všude. Stačí si v drogerii vzít do rukou nějakou pastu a přečíst si její složení, zjistíš, že vlastně nevíš, co v ní je, a proto se snažím takovéhle výrobky už nekupovat. Poté nastává otázka, co tedy kupovat? Já si to radši vyrobím, pokud to jde, než abych studovala ty všechny jednotlivé látky a poté se pídila, který produkt si vlastně můžu koupit dle mých priorit. Všechny zmíněné látky mají samozřejmě dopad i na životní prostředí a ne jen na tebe. A máme tu začarovaný kruh jako vždy, ze kterého nevíme, jak ven.

Co všechno potřebuješ k tomu, abys měla zdravý chrup i celou ústní dutinu?

1. Kvalitní kartáček na zuby (za mě teda dřevěný, kompostovatelný).
2. Dobrou pastu na zuby, která ti nebude škodit (nebo jiný dobrý produkt).
3. Skvěle zvládnutou techniku čištění (se kterou ještě bojuji, chce to i čas).
4. Možná nějaké ty genetické proporce a dávej si pozor na to, co jíš, je to hodně důležité.
5. Škrabku na jazyk (tu zatím nemám, ale těším se, až ji seženu).
6. Určitě je toho mnohem víc jako věk, zdravotní stav apod.

Ústní dutina je prvotní brána do krevního řečiště, kde se látky jako toxiny do těla vstřebají nejrychleji. Platí to i opačně, a proto mlgám kokosový olej a toxiny tak odvádím z těla pryč. Proto je důležité mít netoxickou a neškodlivou zubní pastu, vždyť jí používáš i 3x denně.



Z čeho všeho se dá vyrobit zubní pasta?

Z oleje, samozřejmě mluvím o kokosovém, kterým se dají zuby čistit, a nic víc nepotřebuješ. Sama jsem ho takto používala a používám a nemůžu si jej vynachválit, odkaz na mlgání, pokud nevíš, o co jde, najdeš zde. Olej by šel určitě použít i jiný, ale proč nepoužít ten, co ti i vybělí zuby? Zároveň při běžné pokojové teplotě zůstává spíše v tuhé formě než klasické oleje a vznikne ti tak žádaná konzistence zubní pasty.Jako abrazivum najdeš nejčastěji recepty s jedlou sodou, na ni ale pozor! Její abrazivní schopnosti jsou trošku silnější a častým používáním může vést k podráždění dásní (citlivost na teplo, chlad) a také jejich krvácení, proto se přikláním spíše k bílému jílu, který je o moc jemnější. S abraziven nalož tedy opatrněji, já si třeba s touto pastou nečistím zuby každý den, ale střídám to jen s olejem.



Teď už záleží jen na příchuti, nebo zdravotním důvodu, proč použít tu či onu přísadu.

Různá koření a bylinky, skořice, hřebíček, kurkuma, čerstvá rozdrcená bylinka stevie, šalvěj, puškvorec, myrha, heřmánek, tymián, mátu peprnou, je to jen na tobě.
Maceráty: bylinky či koření necháš ponořené v kvalitním oleji, třeba bio slunečnicovém
Esenciální oleje: tea tree, peprmint, máta peprná, různé citrusové, rozpouští se v tucích, takže do pasty s kokosákem, jsou vysoce koncentrované, mohly by tě i popálit, pokud je nenaředíš, takže jen pár kapek a před použitím nastudovat.
Ostatní, jako například černé uhlí, březový cukr nebo-li xyloxil, bojuje proti zubnímu kazu a je v hodný i opro diabetiky, dále plavená křída, má abrazivní a bělící účinky, jemná himalajská sůl.
Můžeš si vyrobit jen zubní prášek, tak, jak jdou zuby čistit jen olejem, jde to i práškem, tedy abrazivem samotným, nebo s nějako přísadou.


Jaká by měla být?

Na internetu najdeš spousty receptů, mě baví dělat spíš vše po svém, experimentovat a míchat ingredience jen tak od oka. Ovšem u pasty jsem si radši zapsala, co jsem do ní dala, a odměřovala lžící a lžičkou. Protože je budu zkoušet víckrát a vylepšovat si je, tak ať vím, čeho příště ubrat nebo naopak přidat.
Moc mě zajímá například kukrumová pasta na zuby. Jestli skončím se žlutými zuby, bude to vážně sranda, jsem také zvědavá na klasické pasty, které osvěží můj dech.


A teď už k samotné zubní pastě.

Co od ní chceš? Nejspíš bílé a zdravé zuby, teda bez kazů, a taky svěží dech. To chce po pastě asi každý, co ale pokud máš nějaký problém? Citlivé zuby, krvácení dásní, parodontozu apod? I s tím ti doma vyrobená pasta může pomoci. Stačí si jen najít ingredience, které ti na daný problém pomůžou. Třeba takový hřebíček je zázrak, když mě bolí zuby, dám si ho do pusy a cumlám, pokud teda nemám vyrobený macerát, který jen nakapu a rozetřu po dásních. Šalvěj je taky výborná, třeba na výplach po vytržení zubu, je antisepická i antibakteriální, a také pomůže s krvácením dásní. Skořice napomáhá boji proti zubnímu kazu a onemocnění dásní, zlepšuje krevní oběh a tudíž urychluje hojení.Také je odedávna používána v čínské, ájurvédské a řecké medicíně jako prostředek proti diabetu a trávicím potížím.


Můj recept



6 lžic bílého jílu
2 lžíce skořice
lžička hřebíčku, nebo macerát
6-8 lžic destilované vody kvůli trvanlivosti, nebo hydrolát
1-2 lžíce kokosového oleje
špetka prášku ze stevie


Postup


Suché ingredience smíchej (jíl, skořici, hřebíček, stevii), až poté přidej destilovanou vodu (já teda jen převařenou, domácí kolonu zatím doma nemám) a míchej dál, dokud nedostaneš pastu. Neboj se, jestli je trošku řidší, po přidání oleje zhoustne. Pokud přidáváš hřebíčkovou tinkturu, přidej ji teď zároveň s kokosovým olejem. Ten jsem dala na radiator, aby se mi rozpustil, můžeš ho ovšem rozpustit i ve vodní lázni. A míchej, míchej a míchej. Chvíli trvá, než olej zapracuješ, ale výsledek se určitě dostaví. Pokud jsi to nakonec dokázala, nalož pastu do předem vybraného a vydezinfikovaného kelímku, kde pastu uzavřeš, aby se ti nevysušovala. Vše, co jsem dala do pasty, je jedlé, takže se nemusíš bát, když ji třeba polkneš. Já zvolila skořici cejlonskou, tedy pravou, chutná trošku jinak, na míchání jsem si pořídila porcelánovou lžičku, kvůli bílému jílu, neměl by se totiž dotýkat kovu.


A jdeme čistit!

Na poprvé hodně divný zážitek. Cítila jsem skořici i hřebíček a mírně mi pasta zahřála celou pusu, což bylo zajímavé, ale hlavně mi přišla bez chuti. Tak jsem do menší nádobky kousek odebrala a přidala úplně maličkou špetku prášku ze stévie. Rozdíl byl hned znát, samozřejmě k lepšímu. Proto jsem do receptu i postupu prášek ze stévie přidala, jen s ním opatrně, vážně velmi sladí a máš po něm pocit jemného, svěžího dechu.
Pasta nepění, to tě nejspíš taky zarazí po dlouhé době používání konvenční pasty. Mě to nezarazilo, spíš naopak, nedávno jsem zkoušela normální pastu a jak to říct, absolutně se mi nelíbilo mít v puse tolik pěny po mém dlouhodobém čištění pouze olejem.
Jako vždy mě napadlo přidat himálajskou sůl, ovšem to si nechám až na další várku. Množství skořice je na tobě, já vyzkoušela tuhle variantu, ale i druhou, a to že místo lžiček jsem použila lžíce. Taky možná malé upozornění na vyplivnutí pasty, doporučuji nechat téct vodu a vyplivnout přímo do proudu, jinak budeš mít skořici po celém umyvadle. :D Samozřejmě nemyslím mít vodu puštěnou pořád.
Zatím ji uskladňuji ve skleněné mističce s víčkem v koupelně. Po měsíci a nějakém tom týdnu nejeví žádné známky kažení, kokosák měl dobu spotřebování někdy příští rok a jak je to s převařenou vodou, netuším. Pro jistotu ji můžeš uchovávat v ledničce nebo si umíchat měnší množství.
Momentálně mám druhou várku , tu první jsem používala něco málo přes dva měsíec a přišla mi nekonečná. :D Absolutně jsem si na ni zvykla a zamilovala si ji.

Vlastnosti mnou použitých ingrediencí

Bílý jíl je minerální prášek, zbavuje zuby zubního plaku a ostatních nečistot, zároveň do zubu i dásní dodá minerály. Má antibakteriální účinky, samozřejmě obrušující a zároveň leštící, pozor jen, aby byl opravdu čistý.

Skořice
je antibakteriální, dezinfekční, má také stahující účinky, tedy bojuje proti krvácení dásní. Dásně zahřeje a odvádí tím veškeré toxiny a nečistoty z těla. Já použila skořici cejlonskou, proč nalezneš zde.


Hřebíček je přírodní anestatikum, působí proti zánětům a bolesti zubů. Mimo jiné je také skvělým pomocníkem v boji proti krvácení dásní.

Kokosový olej pak dezinfikuje ústní dutinu, ošetřuje dásně, omezuje tak vznik paradentózy, zastavuje růst streptokoků a bělí zuby.

Stevie má antibakteriální účinky, chrání před vznikem zubního kazu, omezuje tvorbu zubního kamene i plaku. Můžeš ji taky kloktat, pomáhá při léčbě aftů a předchází vzniku paradentózy, nebo ji jen žvýkej.

Další postřehy, závěrem

Tak co, zaujala tě tahle malá dílna ala alchymie, mě tedy určitě. Zkoušení různých receptů na domácí kosmetiku mě baví. Vždy si nastuduji plno receptů, pročtu, co jaká bylinka dělá, jak je tělu prospěšná a až pak se rozhodnu, jestli použiji konkrétní recept, nebo si něco vymyslím sama a na sobě otestuji. U čištění zubů toho mám hodně co ještě objevovat, jako třeba vyčistit si zuby větvičkou ze stromu Salvadory perské a další testování dřevěných kartáčků na zuby. Pasta existuje také v tabletkách. Je to vlastně slisovaný prášek, dáš si ho do pusy a rozkoušeš, vyčistíš zuby a hotovo, prodávají se v papírové krabičce, nebo v bezobalovém obchodě na váhu. Pastu si taky můžeš v bezobalových prodejnách načepovat, mě přišla ale hodně drahá.
 Takže jsem si svoji bezobalovou vyrobila radši sama. Do přírody se dostane méně odpadu a to jak toho fyzického (kartáček, tuba od pasty, která je složená z plastu, hliníku a zbytku pasty, je teda nerecyklovatelná, a ostatní obaly), tak i toxinů do vody, které by se ke mně stejně jednou přírodním koloběhem vrátily. Mě po výrobě mé pasty zůstane pouze papírek od stévie a i ta se dá koupit ve formě kapek ve skle a sklenice od kokosáku, kterou využiji.
Někdy v kartáčku zůstanu pasta, spíš kokosový olej, aby byl kartáček čistý, promnu ho s ekologickým čističem pořádně propláchnu a je to.








Na koli taková zubní pasta výjde?

Jíl mě přišel na 21 korun, zbytek jsou částky zanedbatelné, počítat cenu dvou lžiček ze skořice, nebo lžíci kokosáku ze sklenice se mi vážně nechce. A mám tyto suroviny doma. Vzniklá pasta mě tedy stála řekněme 30-40 kč max. Pokud přidáš víc kokosáku, můžeš její objem třeba zdvojnásobit.


Upozornění závěrem:

Pozor na alergie, každý doufám ví, co mu dělá dobře a na co je alergický. Vždy je ale dobré si vše nastudovat, nebo zkonzultovat s lékařem, tedy hlavně pokud bereš prášky třeba na ředění krve, na tlak apod. Některé bylinky by ti nemusely zrovna sednout, nebo by se ti po nich mohlo dokonce přitížit. Tady ještě malé vysvětlení, proč jsem použila skořici cejlonskou, hlavně pokud chceš pastu pro děti, i když pro ty by to chtělo asi jinou příchuť.



Komentáře

Oblíbené příspěvky